Zdravotní informace
Pomůžeme vám porozumět demenci a Alzheimerově chorobě
Alzheimerova choroba
Nejčastější typ demence
Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence a patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Je charakteristická postižením šedé kůry mozkové, což lze prokázat histologickým vyšetřením.
Formy Alzheimerovy choroby
Forma s časným začátkem (před 65 let)
Začíná před 65. rokem života a má obvykle rychlejší průběh.
Forma s pozdním začátkem (po 65 let)
Začíná po 65. roce života.
U této formy se mohou objevit bludy, halucinace nebo poruchy nálady (většinou deprese, jen výjimečně mánie).
Atypická nebo smíšená forma
Představuje asi 10 % všech demencí. Lze u ní pozorovat projevy jak Alzheimerovy choroby, tak i vaskulární demence.
Průběh onemocnění
Nemoc se vyvíjí většinou pomalu, postižení psychiky má globální charakter. Průběh bývá plynulý.
Paměť a intelekt:
- —Paměťové funkce postiženy rovnoměrně
- —Zapomínání starých i nových paměťových obsahů
- —Postupná intelektová deteriorace (úpadek)
Osobnost a orientace:
- —Vymizení vyšších citů
- —Nedodržování společenských konvencí
- —Dezorientace místní, časová, někdy i vlastní osobou
- —Afázie, apraxie a agnózie
Konečné stádium
V konečném stádiu onemocnění se vytrácejí i schopnosti základní sebeobsluhy:
- •Postižený není schopen udržovat hygienu
- •Objevuje se inkontinence moči i stolice
- •Nemocný ztrácí poměrně brzy po propuknutí choroby náhled na skutečnost, že je nemocný
- •Ve srovnání s vaskulární demencí méně emočně strádá z uvědomění si svého úpadku
Délka trvání onemocnění
Nemoc trvá různě dlouho, od několika měsíců po léta, vzácně i více než 10 let.
Příčiny onemocnění
Otázka etiologie tohoto onemocnění není uspokojivě objasněna. Uvažuje se o vlivu dědičnosti a o několika rizikových faktorech:
Deset varovných příznaků
Seznamte se s příznaky, které by vás měly varovat a motivovat k návštěvě lékaře
Ztráta paměti
Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla a vzpomenout si na ně později
Lidé trpící Alzheimerovou nemocí však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později
Problémy s vykonáním běžných činností
Hodně vytížení lidé občas nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni až po jídle
Lidé s Alzheimerovou chorobou například připraví jídlo a nejen, že ho zapomenou dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali
Problémy s řečí
Každý má někdy problém najít správné slovo
Člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl
Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede
Lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů
Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti
Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou
Problémy s abstraktním myšlením
Bilancování šekové knížky může někoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy
Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat
Zakládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče
Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky
Změny v náladě nebo chování
Každý má někdy špatnou náladu
Člověk s Alzheimerovou nemocí podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod
Změny osobnosti
Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem
Člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným
Ztráta iniciativy
Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví
Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud pozorujete několik těchto příznaků u sebe nebo svého blízkého, neváhejte kontaktovat lékaře. Včasná diagnostika může pomoci zpomalit průběh onemocnění a zlepšit kvalitu života.
Jak pomoci blízkému s demencí
Praktické rady pro péči o osobu s demencí nebo Alzheimerovou chorobou
Trpělivost a empatie
- •Mluvte klidně a srozumitelně
- •Udržujte oční kontakt
- •Nepřerušujte a netlačte na rychlé odpovědi
- •Respektujte pocity a nálady
Aktivizace a zapojení
- •Podporujte aktivní účast na činnostech
- •Používejte fotografie a vzpomínky
- •Poslouchejte společně hudbu
- •Procházky a mírné cvičení
Struktura a rutina
- •Dodržujte pravidelný denní režim
- •Vytvořte bezpečné prostředí
- •Označte důležité předměty a místa
- •Minimalizujte změny v prostředí
Péče o pečujícího
- •Vyhledejte podporu a poradenství
- •Odpočívejte a věnujte čas sobě
- •Spojte se s ostatními pečujícími
- •Zvažte profesionální pomoc
Podpora v našem domově
Poskytujeme specializovanou péči klientům s demencí a Alzheimerovou chorobou
Školený personál
Náš tým je vyškolen v přístupu ke klientům s demencí a Alzheimerovou chorobou
Bezpečné prostředí
Bezbariérový přístup a upravené prostory zabraňující úrazům
Aktivizační programy
Cvičení paměti, canisterapie a další aktivity přizpůsobené schopnostem klientů
Slovník základních pojmů
Vysvětlení odborných pojmů týkajících se sociálních a zdravotních služeb
Gerontologie
Multidisciplinární věda zabývající se problematikou stárnutí a stáří. Její součástí je i lékařský obor geriatrie, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčením chorob ve stáří.
Demence
Demence je charakteristická snížením intelektových schopností, tedy paměti a myšlení. Může mít globální charakter nebo se projevovat pouze v některých charakteristikách. Konkrétně může být zasažena staropaměť nebo novopaměť. V myšlení se mohou objevovat inkoherence (nespojitosti), bludy. Demence se projevuje afázií (ztráta symbolické funkce řeči), apraxií (ztráta některých dříve osvojených pohybových aktivit) a agnózií (neschopnost poznávat dříve známé objekty). V důsledku narušení paměti bývá narušena dezorientace v čase, místě i vlastní osobě.
Postižení
Jakákoli ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické stavby nebo funkce. Postižení je stav jako takový. Postižený člověk může být docela dobře úplně zdráv. Postižení dělíme na fyzické, smyslové, mentální, duševní a kombinované.
Změna schopností
Ve změnu schopností může vyústit jakékoli postižení. Je to jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je považován u lidských bytostí za normální. Změna schopností je funkčním důsledkem postižení. Může být trvalá nebo přechodná. Přechodné změny schopností se snažíme překonat pomocí celkové rehabilitace.
Handicap
Handicap závisí na konkrétní situaci člověka s postižením. Je to nevýhoda, překážka nebo bariéra při vykonávání jakékoli žádoucí životní úlohy, způsobená člověku jeho změněnými schopnostmi. Překážky mohou být fyzické (klient na vozíku se nedostane do prostoru) nebo subjektivní (malé vyhlídky na společenské uplatnění). Handicapuje často sociální okolí, ne samotné postižení.